Nastěhovala jsem se k manželovi před dvěma a půl lety a od té doby není den, kdybych tu s něčím nehýbala. A protože jsem v tomhle nezmar, finální podobu náš byt nebude mít zřejmě nikdy.
Základní barevná paleta obývací části je tvořena šedými a béžovými odstíny.
Polštářů není nikdy dost. Aby také ne, rychle a jednoduše obmění interiér.
Původně byla v bytě kuchyně do L, která ale nebývá snad nikdy dobře řešená. Kvůli organizaci jsou totiž praktičtější vysouvací šuplíky. Takže jsem věděla, že potřebuju překecat manžela k ostrůvku, který propojí kuchyni s obývákem.
Všichni se obávali, že ostrůvek ubere místo, ale nakonec je tomu naopak. Interiér působí vzdušněji, světleji a velkoryseji. Takže s tmavou a nepříliš velkou místností udělal divy. Ostrůvku bych se proto nebála ani v menší kuchyni.
Kuchyňský ostrůvek rozdělil prostor na různé funkční zóny a interiér díky němu působí i velkoryseji.
Nedostatek světla. Projasnění interiéru naštěstí pomohla bílá výmalba stěn, světle šedá kuchyně s bílou pracovní deskou a světlá sedačka.
Ráda kombinuju židle. A také si potrpím na bílé povlečení a dekorativní polštářky. Musím se hodně krotit, abych nepořizovala nové. Manžel nad mojí polštářkovou obsesí sice kroutí hlavou, ale naštěstí si už občas ani nevšimne, že zase nějaký přibyl.
Bílou kuchyni doplňují dřevěné prvky a rostliny zasazené do ostrůvku.
K udržení pořádku přispívají nejrůznější organizéry, boxy a košíky.
Celý život si přeju dělat věci víc promyšleně, ale už na to rezignuju. Často jednám impulsivně, a to jak v životě, tak v zařizování. Takže když se ráno probudím s tím, že jedna z našich zdí potřebuje update, ještě odpoledne mě uvidíte v hobby centru a na webu Bonami.
Hlavní požadavek byl, abychom se doma cítili jako doma a ne jako v nablýskaném showroomu nábytku. Nemusí všechno ladit, ale musí nám v tom být dobře.
Základ obývacího pokoje tvoří zejména tvarově a materiálově jednoduché kousky.
Komoda naopak upoutá designem inspirovaným mid-centrury stylem.
Barevnou paletu ložnice tvoří opět hlavně bílá a tlumené šedobéžové odstíny.
Moje malý milovaný boxy z Thajska a samozřejmě všechny polštářky, to je jasný.
Asi bych ho popsala jako moderní, který je doplněn o stylově různorodé kousky. Před takovými pěti lety jsem ale při úpravách interiéru bývala daleko ztřeštěnější.
Věkem jsem ale přišla na to, že čím jednodušší, tím lepší. Je praktičtější pořídit nábytek v neutrálních tónech a barevně řádit až s doplňky. Teď jsem daleko decentnější. Potřebuju klid a ten mi tlumené a neutrální odstíny dávají.
Ložnice nevyžaduje žádné zbytečné dekorace, Postačí elegantní lampa, budík a jak jinak...polštáře.
Komoda nyní slouží i jako přebalovací pult.
Mojžíšův košík na miminko je lehoučký a skladný, takže jej lze snadno přenést mezi místnostmi.
Neutrální a tlumené barvy mají zelenou i u dětských doplňků.
Bez úložných prostor a organizérů. Můj smysl pro pořádek je naneštěstí fajn do chvíle, než začnu opět všechno přeorganizovávat a manžel pak potřebuje k našemu bytu nový manuál. (smích)
Máme sice dětský pokojíček, ale zatím jej využíváme minimálně. Centrum veškerého dění je prostě obývák s kuchyní. Přes ostrůvek pozoruju manžela, jak si hraje s malým. To je to krásné. Proto bych nyní pořídila daleko menší sedačku, aby se tam vešel i dětský koutek.
Dětský pokoj pro chlapce nemusí být jen modrý. Gabriela jej ladila do neutrální odstínů a oživila doplňky v tlumené oranžové a zelené.
No jéje, stále bych něco řešila jinak. Třeba pokojíček našeho sviště. S tím si pořád nevím moc rady. S pokojíčkem, ne svištěm! (smích) Ale je pravda, že nadmíru jsem zase spokojená s kuchyní. Je praktická a nic bych na ní neměnila ani teď, což se rovná zázraku.
U sestry a neteře, které mají skvělý vkus a cit pro celek i detail. A ačkoliv to nerada přiznávám, chodím občas pro radu na Pinterest. Tam nacházím perly jako třeba hyacinty ve skleničkách, což je jedna z mých oblíbených vánočních dekorací.
Dětská domečková postýlka jako schovka, útulna i prostor pro kreativitu.
O rozvoj psychomotorických dovedností u dětí se postarají nejrůznější hračky z dílny Done by Deer.
Součástí dětského pokoje je i pracovní kout.
Minimalistický pracovní kout zútulňují obrazy a několik dekorací.
V kuchyni, protože tam se odehrávají ty nejdůležitější rozhovory.
Cestování je láska, takže máme doma nějaké doplňky z Bali, Gabonu i Srbska. A taky hokejový puk z Olympijských her v Číně. Ale ten je schovaný, protože se nikam nehodí.
Líbí se mi kombinace starých a nových kousků. Dodávají interiéru život. Obdivuju, když někdo umí takto věci kombinovat. Já v tom bohužel expert nejsem, ale natřela jsem staré kazetové dveře na zeleno a staré kachličky v koupelně na bílo. Počítá se to?
Přírodní materiály zjemňují černobílou koupelnu.
Přemalováním kachliček na bílo docílila Gabriela projasnění místnosti.
Obří okna a terasu. Což by nám stejně památkáři neschválili, takže naštěstí ten neomezený budget vůbec nepotřebuju.
Nejdůležitější je vždycky pohodlná sedačka. S minimálně pěti polštářky.
Přemalování dveří na mátově zelenou dodalo chodbě šmrnc.
V předsíni nechybí zrcadlo, které pomáhá opticky zvětšit stísněný prostor.
Ať nezařizují najednou, ale postupně. Je to větší zábava. A ať se řídí srdcem a potřebami všech členů domácnosti. Zkrátka – vybavujte domov tak, aby obtiskával osobnosti, ne aktuální trendy.
Splňte si svůj sen o krásném bydlení
Splňte si svůj sen o krásném bydlení
Splňte si svůj sen o krásném bydlení
Splňte si svůj sen o krásném bydlení
Splňte si svůj sen o krásném bydlení
Splňte si svůj sen o krásném bydlení