Práce na zahradě v březnu: Chopte se motyky a dejte svou zahradu po zimě do pucu!

Nejjednodušší a nejúčinnější metodou je pravidelné ruční pletí, ideálně po dešti, kdy jde plevel snadněji vytáhnout i s kořeny. Další možností je mulčování záhonů – vrstva mulče brání světlu a tím omezuje růst plevele. V místech, kde plevel rychle zarůstá, můžete také použít přírodní ocet nebo vroucí vodu, což jsou šetrné způsoby likvidace bez použití chemie. Jako prevence se vyplatí záhony pravidelně kontrolovat a plevel odstraňovat dříve, než se stihne rozšířit.

• Vyberte správný čas: Nejvhodnější doba na jarní řez je začátek března, než se plně rozvine vegetace a míza začne proudit. Ideální je provádět řez v době, kdy nehrozí silné mrazy.
• Připravte si ostré nůžky a pily: Aby byl řez co nejpřesnější a rána se lépe hojila, používejte vždy ostré nářadí. Tupé nářadí může zvýšit riziko infekce.
• Odstraňte nemocné a poškozené větve: Začněte odstraněním všech větví, které jsou suché, poškozené mrazem nebo napadené chorobami. Tím se sníží riziko přenosu infekcí na zdravé části stromu.
• Prosvětlete korunu stromu: U ovocných stromů, jako jsou jabloně a hrušně, je důležité odstranit hustě rostoucí větve uvnitř koruny, aby se k plodům dostávalo dostatek slunečního světla. Prořezání koruny také pomůže lepší cirkulaci vzduchu, což snižuje riziko plísní a chorob.
• Odstraňte konkurenční výhony: Pokud strom vytváří více rovnoběžných nebo příliš hustých větví, zvolte jednu hlavní větev a ostatní odstraňte. Tím umožníte růst silnějším a zdravějším větvím.
• Zkraťte jednoleté výhony: U peckovin, jako jsou třešně a švestky, je vhodné zkrátit jednoleté výhony přibližně o třetinu jejich délky, což podpoří jejich růst a lepší rozvětvení.

V březnu prořezáváme především jádroviny - do této skupiny patří jablko, hruška, kdoule, mišpule, jeřabiny, aronie a muchovník. Jabloně a hrušně jsou odolné, proto snesou i důkladnější prořez.

Ovocné keře (angrešt, rybíz, maliny, ostružiny) řežeme také v březnu, ještě než začnou rašit. U keřů se zaměřte na odstranění starých a slabých větví. Rybíz a angrešt snesou pravidelný zmlazovací řez, který jim pomáhá k lepší úrodě.

Peckoviny (švestku, třešeň, višeň, meruňku, broskev a mandle) řežeme zásadně v období vegetace, což je červenec až srpen, protože špatně snáší řez.

Skořápkoviny – ořechy a líska. Vhodné období pro řez lísky je v předjaří. Zato ořešák při zimním řezu roní mízu. Z vytvořené rány vytéká velké množství vody s živinami. Proto ořešáky řežeme v době vegetace letním řezem, ideálně v srpnu.

Březen je skvělým měsícem pro výsadbu stromů, protože půda je po zimě dostatečně vlhká a stromy mají čas na zakořenění před letním obdobím. V tomto období můžete vysazovat jak ovocné stromy, tak okrasné dřeviny a jehličnany.

Mezi ovocnými stromy jsou oblíbené jabloně, hrušně, švestky či třešně. Z okrasných dřevin lze vysazovat například javory, túje, břízy, lípy nebo habry a z jehličnanů například borovice nebo smrky.

• Výběr stanoviště: Před výsadbou vyberte správné místo, které odpovídá nárokům stromu na světlo, půdu a vlhkost. Ovocné stromy potřebují slunné stanoviště, zatímco některé jehličnany a okrasné dřeviny zvládají i stín.
• Příprava jámy: Vykopejte jámu o průměru a hloubce přibližně dvakrát větší, než je kořenový bal stromu. Tím zajistíte, že kořeny budou mít dostatek prostoru k růstu a že půda bude provzdušněná.
• Uvolnění kořenového balu: Před zasazením stromu uvolněte kořeny na kořenovém balu, aby se lépe rozprostřely do okolní půdy. Pokud má strom velmi hustý kořenový bal, jemně jej narušte.
• Přidání kompostu nebo hnojiva: Na dno jámy můžete přidat trochu kompostu nebo organického hnojiva. Nepoužívejte toho však příliš, aby nedošlo k poškození kořenů.
• Umístění stromu: Strom umístěte do jámy tak, aby kořenový krček (místo, kde se kořeny spojují s kmenem) byl těsně nad úrovní země. To je klíčové pro správný růst a zabránění hnilobě kořenů.
• Zasypání a utužení půdy: Jámu zasypte zeminou a jemně ji přitlačte, aby se kolem kořenů nevytvářely vzduchové kapsy. Zálivka: Po výsadbě strom důkladně zalijte, aby se půda kolem kořenů usadila a rostlina měla dostatek vody pro zakořenění. V následujících týdnech zálivku pravidelně opakujte, zejména pokud je počasí sušší.
• Ochrana a podpora: Pokud je strom mladý nebo má slabší kmen, připevněte jej k opoře (např. k tyči), která ho stabilizuje a ochrání před větrem.

• Raná zelenina: Můžete začít vysévat ředkvičky, špenát, saláty, mrkev a další druhy zeleniny, které snesou chladnější počasí. Raná zelenina dobře klíčí i v nižších teplotách, a tak můžete semínka vysévat přímo na záhony, pokud počasí dovolí.
• Bylinky: Březen je ideální čas pro výsev bylinek. Pro začátek je můžete vysít do květináčů či pěstebních nádob a později je přesadit na záhony.
• Trvalky a letničky: Některé trvalky, jako například levanduli nebo mák, můžete předpěstovat doma. Semínka nechte klíčit v nádobách a až bude tepleji, přesaďte sazenice na své stanoviště v zahradě.

• Připravte půdu nebo substrát: Semínka potřebují kvalitní a jemně prokypřenou půdu, ideálně obohacenou o kompost nebo speciální výsevní substrát. Zajistěte, aby půda byla lehká, vzdušná a bez hrudek, což podporuje rychlejší klíčení.
• Výsev do pěstebních nádob: Pokud chcete sazenice předpěstovat, vysévejte semínka do malých pěstebních nádob nebo kelímků, třeba od jogurtu nebo smetany. Semínka vysévejte mělce, jen několik milimetrů pod povrch, a zasypte je jemnou vrstvou substrátu. Udržujte půdu mírně vlhkou.
• Výsev přímo na záhony: Při výsevu venku doporučujeme semínka vysévat do rovnoměrných řádků, což vám usnadní péči a pletí. Řádky nechte alespoň 20-30 cm od sebe, aby rostliny měly dostatek prostoru pro růst.
• Udržujte vlhkost půdy: Semínka potřebují stálou vlhkost, aby mohly klíčit. Půdu pravidelně zvlhčujte, ale vyhněte se přemokření, které může způsobit hnilobu. Pokud pěstujete doma, rozprašovač je ideální nástroj pro šetrné zavlažování.
• Dbejte na teplotu: Semínka většiny rostlin dobře klíčí při teplotě kolem 15–20 °C. Pokud ještě venkovní teploty nejsou vhodné, předpěstujte sazenice doma nebo ve skleníku a přesaďte je až v době, kdy nehrozí mrazy.

Kromě výsevu můžete v březnu zahájit také rozmnožování trvalek a okrasných rostlin. Nejčastější metodou je dělení trsů:

• Dělení trsů trvalek: Rostliny rozdělte tak, že opatrně vykopete trsy, rozdělíte je na menší části a znovu zasadíte. Dělení pomáhá omladit rostliny a získat více sazenic pro další výsadbu.
• Řízkování: Některé druhy rostlin, jako například rozmarýn nebo pelargonie, lze rozmnožovat řízkováním. Ustřihněte zdravý výhon o délce 10–15 cm, odstraňte spodní listy a zakořeňte ho v květináči s vlhkým substrátem.

• Odstraňte nečistoty a listí: Po zimě na trávníku můžete najít spadané listí z podzimu, větvičky a další nečistoty, které zabraňují průchodu světla a vzduchu k půdě. Vše pečlivě shrabejte, aby měl trávník volný prostor k růstu.
• Pusťte se do vertikutace trávníku: Pomocí vertikutátoru narušíte svrchní vrstvu trávníku a odstraníte mech a odumřelé zbytky trávy, které mohou dusit růst trávníku a zabraňují průchodu vzduchu, vody a živin do půdy. Výsledkem je provzdušněný trávník, který lépe přijímá živiny a vodu a snadněji regeneruje po zimě.
• Aerifikace trávníku: Pokud máte těžkou a zhutněnou půdu, trávník je třeba provzdušnit. Pomocí aerifikátoru nebo vidlí vytvořte v trávníku malé dírky, které pomohou lepší cirkulaci vzduchu a přísunu živin do hlubších vrstev půdy.
• Dosejte holá místa: Po zimě se mohou objevit na trávníku holá místa. Tyto plochy dosejte travním semenem, ideálně pomocí stejné směsi, jakou jste použili původně. Přikryjte osivo tenkou vrstvou substrátu nebo jemné zeminy a jemně přitlačte, aby dobře přilnulo k půdě.
• Trávník pohnojte: Po provzdušnění a dosetí je čas dodat trávníku potřebné živiny. Na jaře použijte hnojivo s vyšším obsahem dusíku, který podporuje růst a zahušťování porostu. Hnojení provádějte rovnoměrně a dodržujte dávkování uvedené na obalu hnojiva.
• Pravidelně zavlažujte: Jarní měsíce bývají vlhčí, ale pokud je sucho, zajistěte trávníku pravidelnou zálivku. Trávník potřebuje pro svůj růst dostatek vody, aby se mohl rychle zotavit a vytvořit hustý a zdravý koberec.

Vertikutace je důležitý krok, který trávníku pomůže zbavit se mechu, odumřelé trávy a dalších nečistot. Tento proces zlepšuje přísun vzduchu, vody a živin do půdy a podporuje zdravý růst trávníku. Jaký je ale správný postup?

• Zvolte vhodný termín: Nejlepší doba pro vertikutaci je na jaře, ideálně v březnu nebo dubnu, kdy trávník začíná růst, ale teploty nejsou ještě příliš vysoké. Půda by měla být suchá, ale trávník mírně vlhký – vertikutace na mokré půdě může poškodit kořeny.
• Připravte trávník: Před vertikutací trávník posečte na kratší výšku, aby vertikutátor snadno pronikl do půdy. Ideální je výška kolem 3–4 cm, což usnadní odstranění mechu a starých zbytků trávy.
• Použijte správný typ vertikutátoru: Vertikutátory mohou být elektrické, benzínové nebo ruční. Pro menší zahrady může být ruční vertikutátor dostačující, ale na větších plochách ušetří práci elektrický nebo benzínový vertikutátor, který má větší výkon.
• Nastavte hloubku řezů: Nastavte vertikutátor tak, aby čepele pronikaly do půdy jen do hloubky několika milimetrů (obvykle kolem 3–5 mm). Příliš hluboký řez by mohl poškodit kořeny trávy, zatímco příliš mělký by neměl požadovaný efekt.
• Vertikutujte systematicky: Pohybujte se rovnoměrně po celé ploše trávníku v přímých liniích, nejlépe střídavě podélně a příčně, aby vertikutace pokryla všechny oblasti. Pracujte postupně, abyste nevynechali žádné místo a trávník byl pročištěný rovnoměrně.
• Odstraňte veškeré zbytky: Po vertikutaci shrabejte a odstraňte odumřelou trávu, mech a další nečistoty, které se při vertikutaci uvolnily. Tím zabráníte hromadění zbytků, které by mohly bránit regeneraci trávníku.
• Přihnojte a zavlažte trávník: Po vertikutaci je vhodné trávník pohnojit, aby získal potřebné živiny pro rychlejší regeneraci. Použijte hnojivo s vyšším obsahem dusíku, který podporuje růst. Také trávník dostatečně zavlažte, aby měl dostatek vlhkosti pro zotavení.
• Dosejte holá místa: Pokud po vertikutaci zůstanou v trávníku holá místa, dosijte je vhodnou travní směsí a přitlačte osivo do půdy.

Vertikutaci provádějte dvakrát ročně - na jaře a na podzim. Nikdy však nevertikutujte nově zasetý trávník. Nový trávník je citlivý a jeho kořeny ještě nejsou dostatečně silné, aby vertikutaci zvládly bez poškození. Doporučuje se vyčkat alespoň jeden vegetační rok.

V březnu je čas připravit jahodníky na sezónu a podpořit jejich růst. Nejprve odstraňte suché a poškozené listy, abyste rostlinám zajistili lepší přístup ke světlu a vzduchu, a jemně prokypřete půdu kolem kořenů. Přidejte vrstvu kompostu nebo organického hnojiva, které dodá rostlinám potřebné živiny. Záhon s jahodníky zamulčujte kůrou nebo slámou. V půdě se tak bude držet vlhkost a nebude tam růst plevel.

Zkontrolujte rozestupy mezi rostlinami a v případě potřeby je přesaďte, aby měly dostatek prostoru. Pro prevenci chorob a škůdců zvažte použití přírodních prostředků, jako jsou odvary z kopřiv či česneku, a prohlédněte listy kvůli známkám napadení.

V březnu je ideální čas dodat zahradě první dávku živin, které podpoří růst a vitalitu rostlin. Vsaďte na organická hnojiva, jako je kompost, který obohatí půdu o potřebné mikroorganismy a dlouhodobě dodá živiny. Pro trávník zvolte hnojivo s vyšším obsahem dusíku, který podpoří jeho svěží zelenou barvu a zahuštění. Ovocné stromy a keře ocení speciální ovocná hnojiva, která podpoří kvetení a bohatou úrodu. Na záhony můžete přidat granulovaný hnůj nebo rohovinovou moučku – oba druhy se pomalu rozkládají a dodávají živiny během celé sezóny.

Na jaře můžete do truhlíků vysadit mnoho rostlin. Zkuste jarní cibuloviny, jako jsou narcisy, tulipány nebo hyacinty. Z odolných rostlin skvěle fungují také macešky a primule – snesou i chladnější noci a dodají vašim truhlíkům svěží barvy. Bylinky, jako je petržel, pažitka či máta, se také dají dobře pěstovat v truhlících a přinesou praktické využití v kuchyni.